Historie obce a farnosti

Pověst vypráví, že se na zdejší tvrzi sešli urození páni z okolních panství k oslavě. Jeden z nich byl docela cizí. Ostatní se stále vyptávali "čí že je host", tak vznikl základ pro pozdější pojmenování obce. Jiný zdroj ale říká, že název vznikl od staročeského jména "Číh" - což bylo jméno místního pána. Další část "hošť - znamená vlastník. Co je ovšem na tomto výkladu pravdy, těžko říct.

Číhošť  byla svého času významným hospodářským a kulturním centrem, což je doloženo záznamy v "Zemských deskách" v Praze. Nad obcí se od roku 1348 do roku 1806 dolovalo stříbro a jiné vzácné rudy. Nedaleko jsou vápencové lomy. Zde se také v roce 1648 odehrávala poslední bitva v tomto kraji se švédským vojskem. Ještě dnes jsou tu patrné náspy a valy. V roce 1892 zde byl založen sbor dobrovolných hasičů. Elektřina byla do obce zavedena v roce 1929. Významnou stavbou a dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, který František Palacký ve svých "Dějinách" uvádí již k roku 1350 jako farní. Pověst vypráví,  že když se jde polní cestou z Číhoště přes les Borovinu a Bahenici do Ovesné Lhoty, stojí u cesty před obcí křížek. Na tomto místě lhotečtí počali stavět kostel. Zedníci se tužili, ale jaké bylo jejich překvapení, když druhý den ráno přišli do práce a zdivo nikde. Začali stavět znovu, ale to všechno se pravidelně opakovalo. Divili se tomu, ale raději stavby zanechali a postavili na tom místě křížek. Je tam dodnes. Co se ale dělo se zdivem z Ovesné Lhoty? Vždycky se do rána objevilo v Číhošti, kam ho odnosili andělé. Tak se číhošťští dali do práce a svůj kostel s pomocí budovali.

Podle starých kronik v roce 1900 žilo v Číhošti pouze 300 obyvatel. První zmínka o základní škole je už z roku 1603 a to ve starém minisále sačanského kostela. Později to byla dřevěná chaloupka, kde se říkalo "U Špačků", vyučovalo se v jedné místnosti.  V roce 1795 byla postavena nová, opět dřevěná škola, která sloužila až do roku 1846. V roce 1846 byla postavena uprostřed vsi nová zděná budova základní školy, která slouží dodnes. Budova měla dvě velké třídy a byt pro učitele. V roce 1900 byla postavena třetí třída, na tu dobu byla místní škola opravu moderně vybavena. V dobách největšího počtu obyvatel tato škola doslova "praskala ve švech". Docházelo sem téměř 200 školáků. Stálý úbytek dětí v dnešní době dolehl i na tuto školu a v roce 2001 byla uzavřena. 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti je významnou stavbou a dominantou obce. O kostele jsou zmínky již z roku 1350. Původně byl kolem kostela hřbitov. Až do roku 1824 se na hřbitově kolem kostela pohřbívalo. Potom byl vybudován nový hřbitov. Po husitských válkách tu působili utrakvističtí faráři (příznivci Jana Husa), kteří sem dojížděli na koni z Ledče. Kostel byl filiální, náležející pod ledečskou farnost. Samostatným farářem byla fara obsazena až v roce  1856. Původní dřevěná fara byla ke kostelu postavena v roce 1786, dnešní zděná farní budova je z roku 1885. 

Kostel je jednolodní gotická stavba s uzavřeným presbytářem se sakristií po severní straně. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou. Na straně evangelijní je gotická schránka na hostie. Na severní a západní straně lodi jsou gotické profilované portály. Loď kostela je plochostropá, donedávna s obrazovou výzdobou "Kristus král a české nebe". Malbu provedl v roce 1946 akademický malíř Rudolf Adámek z Prahy. Byly zde vyobrazeni sv. Jan Nepomucký, sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Vojtěch, sv. Norbert, sv. Vít a sv. Zikmund. Dále zde byli evangelisté Lukáš, Marek, Matouš, a Jan. Na stropě, směrem k presbytáři, byl vyobrazen číhošťský kostel s okolní krajinou.

Pod stropem, směrem k presbytáři, jsou vyobrazeni čtyři andělé s Eucharistií. Technický stav stropu se však stále zhoršoval, strop opadával a stával se nebezpečným pro návštěvníky kostela. Bylo nutno strop opravit a malba již nebyla obnovena. Původní vzhled stropu je dokumentován na archivních fotografiích.

Hlavní oltář je zhotovený v roce 1888. Oltář byl postavený na původní kamenný obětní stůl z doby výstavby kostela. Původní postranní oltáře zasvěcené sv. Janu Nepomuckému a sv. Václavu již dosloužily svému účelu. Na místo původních oltářů byly přeneseny dva postranní oltáře z bouraného kostela sv. Jana Křtitele v Dolních Kralovicích. Tyto oltáře a mramorová křtitelnice z Dolních Kralovic jsou v Číhošti od roku 1974. V současné době se v kostele nenacházejí postranní oltáře - jejich stav je kritický a bude nutný rozsáhlý restaurátorský zásah. Na severní straně kostela visí obraz sv. Assumpty z původního majetku kostela v bohatém rokokovém rámu.

Během vnitřních oprav kostela byly pod bílou vápennou malbou odhaleny po celém obvodu kostela fresky. Rekonstrukce vnitřních omítek bude i v tomto případě velice nákladná finanční akce.

Kostel vlastnil čtyři zvony. Největší, zasvěcený Svaté trojici, Jan Křtitel, Máří Magdalena - zvaný poledník a malý umíráček. V současné době má kostel zvony tři.

Zvláštností zdejšího kostela je také klasové zdivo na vnější fasádě.

V roce 1948 bylo prostranství před kostelem oploceno a vybudována kovová brána. U kostela stály tři staré lípy - stáří cca 300 let. Postupně musely být lípy pokáceny, jelikož se stávaly nebezpečnými pro obyvatele, pro okolní stavby i kostel. První lípa byla pokácena v roce 1984, další dvě v roce 2010. Před kostelem jsou vystavena dvě torza pokácených lip, jako vzpomínka na jejich monument.